post

Měli by učitelé opravdu dostávat větší plat?

Nedávno jsme si mohli povšimnout, že polovina škol se zapojila do stávky za lepší platy zaměstnanců ve školní sféře. Občané, kteří nejsou v učitelském povolání tento krok spíše kritizují. Podle nich mají učitelé dostačující plat. Když se zeptáme osoby, která je zaměstnána jako učitel, dozvíme se, proč se vlastně rozhodli jít do stávky. Zde jsou některé důvody, jejich pro a proti.

učitelka, žáci, škola

 Práce učitele je fyzicky, a hlavně psychicky vyčerpávající.

To, že je tato práce vyčerpávající je bezesporu pravda. Ale jaká práce není? I když jste "jenom" účetní v kanceláři musíte čelit denním výzvám, které dokážou být stejně stresující. Musíme ale pochopit, že v případě učitelství se jedná o práci s dětmi (mnohdy nevychovanými), které musíme zvládnout. Nemluvě o donucení dítěte k práci a studiu. Z tohoto pohledu mají výhodu učitelé na středních a vysokých školách. Zde najdeme žáky, kteří mají zájem o studium (většinou) a mají zálibu v oboru, který si vybrali. Takže učitel v hodině na základní škole zvládne práci psychologa, poradce, rodiče a v neposlední řadě učitele jako takového.
učitelka, tabule

Učitelé mají kratší pracovní dobu?

Mnoho lidí si myslí, že učitel může ihned po ukončení vyučování jet domu. Někteří učitelé v jednom dnu učí třeba jen tři hodiny. Mnohdy se ale zapomíná na věci, které musí tato osoba zvládnout i po vyučování. Hlavně pokud se jedná o učitele třídního, který má na starosti všechny omluvenky, třídní knihu, musí řešit problémy s rodiči, administrativa… Toto vše dokáže učitele zaměstnat klidně na několik hodin po vyučování. Nemluvě pak o doučování, dekorace třídy, plánování akcí a tak dále.

Když jim přidáme, jak na tom bude zbytek státního rozpočtu?

Státní rozpočet je určitý obnos peněz státu na jeden kalendářní rok. musí se rozdělit mezi různá ministerstva. Kdyby došlo ke zvýšení platu učitelů, muselo by se zase ubrat v jiných oblastech, nebo finance zanechat ale vybírat více od občanů. Vše je se vším propojeno, co se týče čerpání ze státního rozpočtu. Takže se můžeme setkat třeba se zvýšením spotřební daně (u cigaret, alkoholu)…

 Odpověď na otázku, jestli učitelům přidat nebo ne, se těmito okolnostmi zdá nejasná.

post

Láska k automobilům

Auta jsou dnes našimi mazlíčky, členy rodiny, naší chloubou a pýchou, naším způsobem, jak ukázat světu, že na to máme, naším stylem sdělování, naším odvazem a závazkem. Milujeme je, jak jen je milovat dokážeme – alespoň někteří z nás. Ti ostatní je mají jen jako způsob dopravy do práce, školy, zaměstnání a podobně.
nové auto
Ale láska k autům je dnes součástí mnoha mužů, kolikráte i žen. Láska k autům určuje náš život a naši svobodu. A skuteční milovníci automobilů, milovníci té nejlepší jízdy, rychlých a ladných kol, milovníci křivek, které se téměř rovnají křivkám žen, milovníci stylu a symbolu automobilismu se mnohokrát upínají na starší kousky. Na velké americké kabriolety s luxusními pohodlnými sedačkami, na krásný lak a nádherná kola s bílými pneumatikami. Zhlížíme se v pravém plechu a chromování, milujeme řezy na kapotách, ostré a přesto tak ladné. A k dokonalosti pak chybí už jen žena, spíše dívka, krásná, s rozpuštěnými vlasy a lehkou myslí. Dívka v šatech z šedesátých let, v šatech krátkých a s puntíky, v šatech, které ladí k našemu autu. Mohly by být třeba bílé a na nich červené flíčky, rudě červené, zářivě červené jako kapota našeho automobilu.
Potom stačí vyjet na silnice, ale žádné rychlostní dráhy a dálnice, na obyčejné silnice, které se kroutí mezi širými poli, ze starého rádia nechat hrát starou hudbu, nechat vítr pohrávat si s našimi vlasy. Mít k sobě tak blízko a neslyšet vlastního slova, milovat se přes kůži volantu, laskat to velké kolo před námi a pohrávat si s ním. Žádná automatická převodovka, pěkně zařadit a uhánět vpřed lesy i loukami, nedbat ničeho, sami, úplně sami na celém světě. Cesty se vinou nekonečnou krajinou a my nemáme jediné zdání, kde bychom tak mohli být. Nemáme tušení, kde se ve své nekonečné pýše nacházíme, kde se ve své poblázněné mysli honíme a laskáme s žitím a bytím jako takovým. Potápíme se až na samé dno existence…
staré auto
A pak jen tak ledabyle poodhrnout lem šatů a odhalit světu krásné mladé nohy, dotýkat se jich a hladit je během jízdy, kde až na skučení větru je vše němé. A tehdy pravý automobilista dojde svého snu, dojde lásky a dokonalého porozumění, tehdy se dívky zamilovávají ve svištění vzduchu a něžné melodii ze starého praskavého rádia. To je láska k automobilům.

post

Než do toho půjdete

Dítě je radost. Je to okamžik štěstí, kdy přijde na svět a začne bezmocně plakat. Je to nekonečný pocit euforie a obrovská dávka strachu. Ten malý uzlík je na Vás zatím životně závislý a Vy jste rodič. Pokud je ratolest plánovaná a maminka s tatínkem připraveni na příchod nového života, je to určitě snazší.
rodinná pohoda

Uteče to rychle

Nic netrvá věčně a Vy máte před sebou školáka. Začínají první povinnosti a starosti, začíná školní život se vším, co k němu patří. Množství každodenních úkolů, kroužky, zájmové aktivity stojí mnohdy rodiče nejenom mnoho sil, ale i peněz. Ale co by člověk pro svoje potomky neudělal, že? Chceme jejich rozvoj, chceme, aby se ukázalo, co v nich opravdu je. Zda mají sklony ke sportu, hudební nadání, nebo technické schopnosti a dovednosti.

Pubertou to nekončí

Období dospívání a puberty. Noční můra všech zákonných zástupců, kteří jí ještě nezažili, spadlý kámen ze srdce šťastnějších, co to mají za sebou. I to je období, které sebou nese dobré a špatné. Mladý člověk se pořádně seznamuje sám se sebou, utváří si názor na život a zkoumá ho po všech stránkách. Někdy klidnými, jindy bohužel bouřlivějšími metodami. Když se zadaří, vše se nechá oboustranně ustát a pokračovat dál po silnici jménem dospělost.
smysl života

Stojí to za námahu

Nad všechny starosti, co nám dítka připraví, by měli převažovat radosti. Hodně záleží na rodině, kde vyrůstá, na solidním zázemí a jistotě. Pocit, že se má člověk a to platí pro jakýkoli věk kam vrátit, je k nezaplacení. Příklady táhnou, takže jak žijeme my se může do určité míry promítnout i do chování potomků. Snažme se být vzorem, kamarádem, řešme problémy v rozumné míře a hlavně nezapomeňme na fakt, že my jsme nebyli jiní! Vše co zasejeme, po zásluze sklidíme! Chovejme se k dětem, jako k partnerům, veďme s nimi dialog a nechejme nahlas promluvit jejich názory a přání. Jen tak se dočkáme kladných výchovných výsledků, jen tak budeme jako rodiče pyšni při maturitách, promocích, svatbách a jiných radostných událostech.

post

Dovolená v Egyptě – co vás čeká a nemine

Egypt je jednou z populárních dovolenkových destinací, a to z dobrého důvodu. Je to země s bohatou historií a množstvím starověkých památek. Pro ty, kteří si raději odpočinou na pláži, nabízí spoustu letovisek, kde se o vás plně postarají. Navíc nabízí příjemné teplé podnebí, s minimální šancí na déšť.
letecký pohled na Egypt
 
Čech, zvyklý na naše způsoby, se tu však může dočkat i několika překvapení. Tím prvním je, že za každou službu se platí tzv. bakšiš, tedy peníze navíc. Je zvykem například nechávat něco málo pro zaměstnance hotelu, který má na starosti váš pokoj. Na druhou stranu je třeba říci, že zaměstnanci jsou vesměs úslužní a velmi ochotní a pracovití.
 
Další poměrně závažná věc se týká pití. Zatímco u nás jsme zvyklí, že i voda v kohoutku má dobrou kvalitu a je možné si ji například natočit do skleničky a pít, v Egyptě tomu tak není, a to ani v dobrých hotelech. Proto se doporučuje kohoutkovou vodu používat pouze na mytí, a k pití (ale třeba i na čištění zubů) si vzít balenou. Jinak vám hrozí střevní potíže a zkažená dovolená.
 západ Slunce nad pyramidami
Zvykem, který v Čechách nemáme, a který může našinci připadat otravný, je to, že v žádném obchodě nenajdete u výrobku ceny, a to ani u základních potravin či věcí denní potřeby. Zde se totiž na ceně jakéhokoliv zboží vždy domlouváte s prodejcem. Nebo spíše smlouváte. Proto se připravte, že žádný nákup nebude zrovna rychlý, zvlášť když toho potřebujete více.
 
S prodejem souvisí i neodbytní pouliční prodejci. Najdete je prakticky u všech památek. Jen vylezete z autobusu, a už vám nabídnou cokoliv od suvenýru po vlastní babičku, vše za dolar. A věřte, že jich je hodně. Oblečení jsou obvykle v tradiční róbě, s turbanem na hlavě. Nejlepší je ignorovat je, vzhledem k tomu, že věci, které nabízejí, často postrádají kvalitu.
 
Na co je třeba se také připravit, je prudký kontrast mezi turistickými letovisky a běžnými egyptskými městečky. Samozřejmě ty větší, jako například Luxor, se od klasických metropolí příliš neliší, avšak menší městečka na venkově jsou plná nedostavěných či polorozbořených domů. Na ulicích i ve vodních kanálech, používaných k zavlažování se povaluje spousta odpadků.
 
Nejčastějším dopravním prostředkem (samozřejmě opět mimo velkých měst) je osel. Tato zvířata jsou buď využita jako nákladní, tažná, či jezdecká. Pro většinu obyvatel venkova je totiž auto nedosažitelný luxus. Na druhou stranu ti, co auto mají, by si u nás vysloužili označení „piráti silnic“. Dopravní předpisy jsou zde pouze doporučeními, kterými se můžete řídit. Možná i z toho důvodu je všude spousta maskovaných zpomalovacích prahů.
 
Jako poslední věc, která vás při průjezdu Egyptem může poměrně dost zarazit, je to, že na venkově prakticky na každé křižovatce sedí muž se samopalem. Samozřejmě se nejedná o teroristy, ale o organizované hlídky.
 
Egypt je rozhodně krásná země, plná kontrastů, která stojí za navštívení. Pokud jste tam dosud nebyli, vřele doporučuji.

post

Moderní biokrby

Biokrb je moderním produktem nacházejícím své důležité uplatnění hlavně u lidí, kteří doma nemají odvod spalin pomocí komínu, ale přesto si chtějí dopřát úžasného pohledu do rozpáleného ohně. Jsou vhodné pro ty, kteří nemají rádi prach produkovaný klasickým spalováním dřeva. A takové pro ty, kteří nechtějí mít v místnosti velké robustní klasické kamna.
K velkým výhodám těchto krbů patří, že jejich použití je v podstatě neomezené. Umístit je lze do libovolné místnosti bytu, rodinného domu, ale i kancelářských prostor. Jejich design si určujete sami, buďto může kopírovat moderní trendy, ale také můžete mít tradiční připomínající starý a stylový krb, zaleží, zdali vám záleží na klasice nebo je chcete z důvodu, že je nemusíte.
odpočinek u krbu
Volně stojící biokrby
Ty jsou ze všech krbů nejpoužívanější. Uložit je můžete v podstatě na jakékoliv libovolné místo, i kdyby to mělo být na poličku. Záleží pouze na vaší představivosti. Bezpečná konstrukce je bezesporu ta nejdůležitější vlastnost. Ta zajišťuje to, že při používání volně stojících biokrbů nehrozí žádné popálení či vznik požáru.
Nástěnné biokrby
Nástěnné krby na první pohled připomínají volně stojící. Již podle názvu můžete odvodit, že se jedná o instalaci na stěnu. Můžete to považovat jako takovou moderní náhradu za nějaký obraz, takže jsem velmi praktické a můžete okolo nich v klidu uklízet bez žádného problému.
moderní místnost
Vestavné biokrby
Tento typ se přímo zabuduje do stěny, takže tedy nevyčnívá a je viditelná pouze přední část. Tím je velmi praktický a dost vkusný. Připomíná to poté vyloženě jako obyčejný obraz či nějaká malůvka na stěně s tím rozdílem, že funguje jako krb. Vy si pak můžete užívat krásné pohledy bez zbytečných zátěžích. Je vhodný hlavně do společných místností, kde třeba odpočíváte s rodinou bez televize. Můžete si zabudovat do stěny takovýto krb a váš dům či byt nabyde nové moderní úrovně.

post

Jsou papírové tašky skutečně ekologické?

Papírové tašky jsou zdrojem poměrně velké kontroverze. Zatímco někteří je vítají, neboť jejich výroba je podstatně šetrnější k životnímu prostředí, jiní nedají dopustit na staré dobré igelitky. Jak ale vznikl nápad igelitové tašky nahradit?
 
V posledních letech sílí povědomí o ekologii a s tím související globální změně klimatu. Firmy z tohoto trendu samozřejmě chtějí získat co nejvíce, takže nasadili strategii propagace ochrany životního prostředí. A jednou z těchto strategií jsou i papírové tašky.
slabší igelitová taška
 
Faktem je, že zatímco ty igelitové jsou vyráběny z platu, a tedy v konečném důsledku z ropy, papírové jsou ze stromů. Jejich výroba je podstatně jednodušší a také levnější. A to je hlavní důvod, proč na ně supermarkety přecházejí. Zatímco pořizovací cena papírových a igelitových tašek se liší, prodejní zůstává stejná.
 
Nyní tedy nastupuje otázka: jsou tyto tašky skutečně ekologičtější než staré igelitové? Pomáháme jejich koupí (a tedy i podporou) životnímu prostředí? Výroba těch papírových, včetně použitého materiálu, je skutečně podstatně ekologičtější. Ovšem je tu jeden problém: jejich nosnost a především výdrž je podstatně menší.
 papírové tašky
Právě to, že se snadno protrhnou, zákazníkům vadí nejvíce. Dát do nich těžší nákup nebo i výrobek s ostřejšími hranami je téměř nemožné. Můžete si být jisti, že svůj nákup domů nedonesete.
 
Co to tedy pro nás znamená? Především to, že zatímco igelitovou tašku můžeme na nákupy použít opakovaně, ty papírové bývají obvykle na jedno či dvě použití, než se protrhnou. To nás samozřejmě donutí koupit si při dalším nákupu novou, čímž se opět zvyšuje zisk supermarketu. A o to jim jde především.
 
Jaké jsou tedy z ekologického pohledu nejlepší? Odpověď je snadná: staré dobré látkové. Ty bývají z přírodního materiálu, jejich výroba je ekologičtější než u klasických igelitek, a budou nám sloužit podstatně delší dobu, neboť se tak snadno neprotrhnou.
 
To je hlavní důvod, proč na ně dnes prakticky nenarazíte. Jejich výroba je sice dražší, avšak při správné péči mohou sloužit mnoho let. To samozřejmě není po chuti běžným obchodním řetězcům, pro které je výhodnější, když si koupíte novou tašku při každém nákupu.
 
Zdá se však, že protesty zákazníků padly na úrodnou půdu a řetězce se tak začínají vracet ke starým dobrým igelitkám. Ale nebojte, najdou si nový způsob, jak ekologii proměnit v zisk. A nebude to trvat dlouho.