post

České krimi seriály

Večery jsou pořád ještě dlouhé a chladné, ideální zábavou tedy může být sledování seriálů. A pokud jsme my Češi na něco odborníci, jsou to rozhodně seriály o lékařích a policistech. Dnes se můžete dočíst něco o kategorii druhé.
První detektivní seriály se u nás začali točit koncem 60. Let. Hříšní lidé města pražského jsou dodnes pravidelně reprízované, a tak alespoň některý díl viděl snad každý. Černobílá mordparta v čele s Jaroslavem Marvanem řešila zločiny obzvlášť závažné, metodami dnes téměř úsměvnými, celých 13 dílů, následovaných ještě celovečerními filmy: Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior a Smrt černého krále. O skoro 20 let později následovalo volné pokračování Panoptikum města pražského.policejní páska.jpg
V sedmdesátých letech vznikl jeden z nejdiskutovanějších a nejrozporuplnějších krimi seriálů v naší republice, a to 30 případů majora Zemana. 30 let života příslušníka SNB vzbuzuje reakce dodnes. Na jednu stranu sledovaný, oblíbený a stále reprízovaný seriál, který má ale pachuť demagogické ideologie komunistického režimu.
Osmdesátá léta byla na krimi seriály bohatší. Většinou však nízkou kvalitou nezaujali a dnes jsou pohřbeny v archivech České televize. Za zmínku stojí snad jen často reprízovaný Malý pitaval z velkého města a Dobrodružství kriminalistiky. Malý pitaval z velkého města byl natočen v letech 1982-86 a má 15 dílů. Šéf a jeho čtyři podřízení řeší malé i velké pražské případy odpovídající té době, dnes tedy možná lehce úsměvné, ale údajně profesně tehdy velmi reálné. Dobrodružství kriminalistiky je velmi obsáhlá (26 dílů) mapa vývoje kriminalistické vědy. Každá konkrétní metoda je zdokumentována jedním dílem, který je zasazen do příslušného století a země. Seriál vznikl v koprodukci s Francií a západním Německem v letech 1989-93.
Devadesátá léta nám přinesla Hříchy pro pátera Knoxe, Detektiva Martina Tomsu a nakonec Četnické humoresky. První dva zástupci jsou přeci jen z dnešního pohledu opět spíše zábavní a jednodušší, ale i tak divácky vděční. U Četnických humoresek se však jedná o jeden z nejlepších a nejúspěšnějších počinů České televize v detektivním žánru. Natáčelo se s přestávkami 10 let (1997-2007), mají 39 epizod a plejáda herců je neuvěřitelná. I když se jedná o příběhy z první republiky, které nemohou oslnit supermoderním vybavením, jsou díly propracované, napínavé a divácky velmi kladně přijímané.vězeňská želízka.jpg
Po roce 2000 vzniklo pár menších projektů, ovšem kolem roku 2015 jakoby se s detektivkami roztrhl pytel. V současnosti má snad každá televizní stanice svůj vlajkový krimi seriál a další se točí. Mezi to nejlepší z uplynulých let bychom zahrnuli seriály Expozitura, Případy 1. Oddělení, Svět pod hlavou, Rapl, nebo sérii volných příběhů Detektivů od Nejsvětější trojice.
 

post

Měli by učitelé opravdu dostávat větší plat?

Nedávno jsme si mohli povšimnout, že polovina škol se zapojila do stávky za lepší platy zaměstnanců ve školní sféře. Občané, kteří nejsou v učitelském povolání tento krok spíše kritizují. Podle nich mají učitelé dostačující plat. Když se zeptáme osoby, která je zaměstnána jako učitel, dozvíme se, proč se vlastně rozhodli jít do stávky. Zde jsou některé důvody, jejich pro a proti.

učitelka, žáci, škola

 Práce učitele je fyzicky, a hlavně psychicky vyčerpávající.

To, že je tato práce vyčerpávající je bezesporu pravda. Ale jaká práce není? I když jste "jenom" účetní v kanceláři musíte čelit denním výzvám, které dokážou být stejně stresující. Musíme ale pochopit, že v případě učitelství se jedná o práci s dětmi (mnohdy nevychovanými), které musíme zvládnout. Nemluvě o donucení dítěte k práci a studiu. Z tohoto pohledu mají výhodu učitelé na středních a vysokých školách. Zde najdeme žáky, kteří mají zájem o studium (většinou) a mají zálibu v oboru, který si vybrali. Takže učitel v hodině na základní škole zvládne práci psychologa, poradce, rodiče a v neposlední řadě učitele jako takového.
učitelka, tabule

Učitelé mají kratší pracovní dobu?

Mnoho lidí si myslí, že učitel může ihned po ukončení vyučování jet domu. Někteří učitelé v jednom dnu učí třeba jen tři hodiny. Mnohdy se ale zapomíná na věci, které musí tato osoba zvládnout i po vyučování. Hlavně pokud se jedná o učitele třídního, který má na starosti všechny omluvenky, třídní knihu, musí řešit problémy s rodiči, administrativa… Toto vše dokáže učitele zaměstnat klidně na několik hodin po vyučování. Nemluvě pak o doučování, dekorace třídy, plánování akcí a tak dále.

Když jim přidáme, jak na tom bude zbytek státního rozpočtu?

Státní rozpočet je určitý obnos peněz státu na jeden kalendářní rok. musí se rozdělit mezi různá ministerstva. Kdyby došlo ke zvýšení platu učitelů, muselo by se zase ubrat v jiných oblastech, nebo finance zanechat ale vybírat více od občanů. Vše je se vším propojeno, co se týče čerpání ze státního rozpočtu. Takže se můžeme setkat třeba se zvýšením spotřební daně (u cigaret, alkoholu)…

 Odpověď na otázku, jestli učitelům přidat nebo ne, se těmito okolnostmi zdá nejasná.

post

Láska k automobilům

Auta jsou dnes našimi mazlíčky, členy rodiny, naší chloubou a pýchou, naším způsobem, jak ukázat světu, že na to máme, naším stylem sdělování, naším odvazem a závazkem. Milujeme je, jak jen je milovat dokážeme – alespoň někteří z nás. Ti ostatní je mají jen jako způsob dopravy do práce, školy, zaměstnání a podobně.
nové auto
Ale láska k autům je dnes součástí mnoha mužů, kolikráte i žen. Láska k autům určuje náš život a naši svobodu. A skuteční milovníci automobilů, milovníci té nejlepší jízdy, rychlých a ladných kol, milovníci křivek, které se téměř rovnají křivkám žen, milovníci stylu a symbolu automobilismu se mnohokrát upínají na starší kousky. Na velké americké kabriolety s luxusními pohodlnými sedačkami, na krásný lak a nádherná kola s bílými pneumatikami. Zhlížíme se v pravém plechu a chromování, milujeme řezy na kapotách, ostré a přesto tak ladné. A k dokonalosti pak chybí už jen žena, spíše dívka, krásná, s rozpuštěnými vlasy a lehkou myslí. Dívka v šatech z šedesátých let, v šatech krátkých a s puntíky, v šatech, které ladí k našemu autu. Mohly by být třeba bílé a na nich červené flíčky, rudě červené, zářivě červené jako kapota našeho automobilu.
Potom stačí vyjet na silnice, ale žádné rychlostní dráhy a dálnice, na obyčejné silnice, které se kroutí mezi širými poli, ze starého rádia nechat hrát starou hudbu, nechat vítr pohrávat si s našimi vlasy. Mít k sobě tak blízko a neslyšet vlastního slova, milovat se přes kůži volantu, laskat to velké kolo před námi a pohrávat si s ním. Žádná automatická převodovka, pěkně zařadit a uhánět vpřed lesy i loukami, nedbat ničeho, sami, úplně sami na celém světě. Cesty se vinou nekonečnou krajinou a my nemáme jediné zdání, kde bychom tak mohli být. Nemáme tušení, kde se ve své nekonečné pýše nacházíme, kde se ve své poblázněné mysli honíme a laskáme s žitím a bytím jako takovým. Potápíme se až na samé dno existence…
staré auto
A pak jen tak ledabyle poodhrnout lem šatů a odhalit světu krásné mladé nohy, dotýkat se jich a hladit je během jízdy, kde až na skučení větru je vše němé. A tehdy pravý automobilista dojde svého snu, dojde lásky a dokonalého porozumění, tehdy se dívky zamilovávají ve svištění vzduchu a něžné melodii ze starého praskavého rádia. To je láska k automobilům.

post

Než do toho půjdete

Dítě je radost. Je to okamžik štěstí, kdy přijde na svět a začne bezmocně plakat. Je to nekonečný pocit euforie a obrovská dávka strachu. Ten malý uzlík je na Vás zatím životně závislý a Vy jste rodič. Pokud je ratolest plánovaná a maminka s tatínkem připraveni na příchod nového života, je to určitě snazší.
rodinná pohoda

Uteče to rychle

Nic netrvá věčně a Vy máte před sebou školáka. Začínají první povinnosti a starosti, začíná školní život se vším, co k němu patří. Množství každodenních úkolů, kroužky, zájmové aktivity stojí mnohdy rodiče nejenom mnoho sil, ale i peněz. Ale co by člověk pro svoje potomky neudělal, že? Chceme jejich rozvoj, chceme, aby se ukázalo, co v nich opravdu je. Zda mají sklony ke sportu, hudební nadání, nebo technické schopnosti a dovednosti.

Pubertou to nekončí

Období dospívání a puberty. Noční můra všech zákonných zástupců, kteří jí ještě nezažili, spadlý kámen ze srdce šťastnějších, co to mají za sebou. I to je období, které sebou nese dobré a špatné. Mladý člověk se pořádně seznamuje sám se sebou, utváří si názor na život a zkoumá ho po všech stránkách. Někdy klidnými, jindy bohužel bouřlivějšími metodami. Když se zadaří, vše se nechá oboustranně ustát a pokračovat dál po silnici jménem dospělost.
smysl života

Stojí to za námahu

Nad všechny starosti, co nám dítka připraví, by měli převažovat radosti. Hodně záleží na rodině, kde vyrůstá, na solidním zázemí a jistotě. Pocit, že se má člověk a to platí pro jakýkoli věk kam vrátit, je k nezaplacení. Příklady táhnou, takže jak žijeme my se může do určité míry promítnout i do chování potomků. Snažme se být vzorem, kamarádem, řešme problémy v rozumné míře a hlavně nezapomeňme na fakt, že my jsme nebyli jiní! Vše co zasejeme, po zásluze sklidíme! Chovejme se k dětem, jako k partnerům, veďme s nimi dialog a nechejme nahlas promluvit jejich názory a přání. Jen tak se dočkáme kladných výchovných výsledků, jen tak budeme jako rodiče pyšni při maturitách, promocích, svatbách a jiných radostných událostech.

post

Dovolená v Egyptě – co vás čeká a nemine

Egypt je jednou z populárních dovolenkových destinací, a to z dobrého důvodu. Je to země s bohatou historií a množstvím starověkých památek. Pro ty, kteří si raději odpočinou na pláži, nabízí spoustu letovisek, kde se o vás plně postarají. Navíc nabízí příjemné teplé podnebí, s minimální šancí na déšť.
letecký pohled na Egypt
 
Čech, zvyklý na naše způsoby, se tu však může dočkat i několika překvapení. Tím prvním je, že za každou službu se platí tzv. bakšiš, tedy peníze navíc. Je zvykem například nechávat něco málo pro zaměstnance hotelu, který má na starosti váš pokoj. Na druhou stranu je třeba říci, že zaměstnanci jsou vesměs úslužní a velmi ochotní a pracovití.
 
Další poměrně závažná věc se týká pití. Zatímco u nás jsme zvyklí, že i voda v kohoutku má dobrou kvalitu a je možné si ji například natočit do skleničky a pít, v Egyptě tomu tak není, a to ani v dobrých hotelech. Proto se doporučuje kohoutkovou vodu používat pouze na mytí, a k pití (ale třeba i na čištění zubů) si vzít balenou. Jinak vám hrozí střevní potíže a zkažená dovolená.
 západ Slunce nad pyramidami
Zvykem, který v Čechách nemáme, a který může našinci připadat otravný, je to, že v žádném obchodě nenajdete u výrobku ceny, a to ani u základních potravin či věcí denní potřeby. Zde se totiž na ceně jakéhokoliv zboží vždy domlouváte s prodejcem. Nebo spíše smlouváte. Proto se připravte, že žádný nákup nebude zrovna rychlý, zvlášť když toho potřebujete více.
 
S prodejem souvisí i neodbytní pouliční prodejci. Najdete je prakticky u všech památek. Jen vylezete z autobusu, a už vám nabídnou cokoliv od suvenýru po vlastní babičku, vše za dolar. A věřte, že jich je hodně. Oblečení jsou obvykle v tradiční róbě, s turbanem na hlavě. Nejlepší je ignorovat je, vzhledem k tomu, že věci, které nabízejí, často postrádají kvalitu.
 
Na co je třeba se také připravit, je prudký kontrast mezi turistickými letovisky a běžnými egyptskými městečky. Samozřejmě ty větší, jako například Luxor, se od klasických metropolí příliš neliší, avšak menší městečka na venkově jsou plná nedostavěných či polorozbořených domů. Na ulicích i ve vodních kanálech, používaných k zavlažování se povaluje spousta odpadků.
 
Nejčastějším dopravním prostředkem (samozřejmě opět mimo velkých měst) je osel. Tato zvířata jsou buď využita jako nákladní, tažná, či jezdecká. Pro většinu obyvatel venkova je totiž auto nedosažitelný luxus. Na druhou stranu ti, co auto mají, by si u nás vysloužili označení „piráti silnic“. Dopravní předpisy jsou zde pouze doporučeními, kterými se můžete řídit. Možná i z toho důvodu je všude spousta maskovaných zpomalovacích prahů.
 
Jako poslední věc, která vás při průjezdu Egyptem může poměrně dost zarazit, je to, že na venkově prakticky na každé křižovatce sedí muž se samopalem. Samozřejmě se nejedná o teroristy, ale o organizované hlídky.
 
Egypt je rozhodně krásná země, plná kontrastů, která stojí za navštívení. Pokud jste tam dosud nebyli, vřele doporučuji.

post

Moderní biokrby

Biokrb je moderním produktem nacházejícím své důležité uplatnění hlavně u lidí, kteří doma nemají odvod spalin pomocí komínu, ale přesto si chtějí dopřát úžasného pohledu do rozpáleného ohně. Jsou vhodné pro ty, kteří nemají rádi prach produkovaný klasickým spalováním dřeva. A takové pro ty, kteří nechtějí mít v místnosti velké robustní klasické kamna.
K velkým výhodám těchto krbů patří, že jejich použití je v podstatě neomezené. Umístit je lze do libovolné místnosti bytu, rodinného domu, ale i kancelářských prostor. Jejich design si určujete sami, buďto může kopírovat moderní trendy, ale také můžete mít tradiční připomínající starý a stylový krb, zaleží, zdali vám záleží na klasice nebo je chcete z důvodu, že je nemusíte.
odpočinek u krbu
Volně stojící biokrby
Ty jsou ze všech krbů nejpoužívanější. Uložit je můžete v podstatě na jakékoliv libovolné místo, i kdyby to mělo být na poličku. Záleží pouze na vaší představivosti. Bezpečná konstrukce je bezesporu ta nejdůležitější vlastnost. Ta zajišťuje to, že při používání volně stojících biokrbů nehrozí žádné popálení či vznik požáru.
Nástěnné biokrby
Nástěnné krby na první pohled připomínají volně stojící. Již podle názvu můžete odvodit, že se jedná o instalaci na stěnu. Můžete to považovat jako takovou moderní náhradu za nějaký obraz, takže jsem velmi praktické a můžete okolo nich v klidu uklízet bez žádného problému.
moderní místnost
Vestavné biokrby
Tento typ se přímo zabuduje do stěny, takže tedy nevyčnívá a je viditelná pouze přední část. Tím je velmi praktický a dost vkusný. Připomíná to poté vyloženě jako obyčejný obraz či nějaká malůvka na stěně s tím rozdílem, že funguje jako krb. Vy si pak můžete užívat krásné pohledy bez zbytečných zátěžích. Je vhodný hlavně do společných místností, kde třeba odpočíváte s rodinou bez televize. Můžete si zabudovat do stěny takovýto krb a váš dům či byt nabyde nové moderní úrovně.

post

Jsou papírové tašky skutečně ekologické?

Papírové tašky jsou zdrojem poměrně velké kontroverze. Zatímco někteří je vítají, neboť jejich výroba je podstatně šetrnější k životnímu prostředí, jiní nedají dopustit na staré dobré igelitky. Jak ale vznikl nápad igelitové tašky nahradit?
 
V posledních letech sílí povědomí o ekologii a s tím související globální změně klimatu. Firmy z tohoto trendu samozřejmě chtějí získat co nejvíce, takže nasadili strategii propagace ochrany životního prostředí. A jednou z těchto strategií jsou i papírové tašky.
slabší igelitová taška
 
Faktem je, že zatímco ty igelitové jsou vyráběny z platu, a tedy v konečném důsledku z ropy, papírové jsou ze stromů. Jejich výroba je podstatně jednodušší a také levnější. A to je hlavní důvod, proč na ně supermarkety přecházejí. Zatímco pořizovací cena papírových a igelitových tašek se liší, prodejní zůstává stejná.
 
Nyní tedy nastupuje otázka: jsou tyto tašky skutečně ekologičtější než staré igelitové? Pomáháme jejich koupí (a tedy i podporou) životnímu prostředí? Výroba těch papírových, včetně použitého materiálu, je skutečně podstatně ekologičtější. Ovšem je tu jeden problém: jejich nosnost a především výdrž je podstatně menší.
 papírové tašky
Právě to, že se snadno protrhnou, zákazníkům vadí nejvíce. Dát do nich těžší nákup nebo i výrobek s ostřejšími hranami je téměř nemožné. Můžete si být jisti, že svůj nákup domů nedonesete.
 
Co to tedy pro nás znamená? Především to, že zatímco igelitovou tašku můžeme na nákupy použít opakovaně, ty papírové bývají obvykle na jedno či dvě použití, než se protrhnou. To nás samozřejmě donutí koupit si při dalším nákupu novou, čímž se opět zvyšuje zisk supermarketu. A o to jim jde především.
 
Jaké jsou tedy z ekologického pohledu nejlepší? Odpověď je snadná: staré dobré látkové. Ty bývají z přírodního materiálu, jejich výroba je ekologičtější než u klasických igelitek, a budou nám sloužit podstatně delší dobu, neboť se tak snadno neprotrhnou.
 
To je hlavní důvod, proč na ně dnes prakticky nenarazíte. Jejich výroba je sice dražší, avšak při správné péči mohou sloužit mnoho let. To samozřejmě není po chuti běžným obchodním řetězcům, pro které je výhodnější, když si koupíte novou tašku při každém nákupu.
 
Zdá se však, že protesty zákazníků padly na úrodnou půdu a řetězce se tak začínají vracet ke starým dobrým igelitkám. Ale nebojte, najdou si nový způsob, jak ekologii proměnit v zisk. A nebude to trvat dlouho.

post

Hoši v koši – dárek pro vás anebo vaše blízké

Chcete zažít něco neuvěřitelného? Anebo darovat úžasný zážitek? Navštivte webovou stránku hosivkosi. Objevíte lety horkovzdušným balonem. A věřte, že nebudete litovat.

příprava vzletu horkovzdušného balonu

Hoši v koši mají celou přípravu, let i závěrečný ceremoniál přímo vyšperkovaný a nic nenechají náhodě. Jakmile zakoupíte poukaz, máte celé dva roky na aktivaci letenky – emailem či telefonicky. Od té doby vás vedou v evidenci pro let. Sledují počasí v dané lokalitě a jestliže je příznivé, kontaktují vás a domluví hodinu, ve kterou se setkáte. Mají několik vzletových míst. Záleží na tom, na kterém se domluvíte. A pak se můžete už jen těšit.

Pokud chcete, pomáháte při přípravě letu, pokud nechcete, nikdo vás nenutí a můžete jen pozorovat, fotit, natáčet. Je dobré přizvat i přátele, aby i oni pořídili snímky pro vás a natočili vzlet balonu a to, jak pomalu stoupáte vzhůru, abyste měli památku na ten úžasný okamžik. Příprava balonu trvá zhruba hodinu. Byli jsme překvapeni, jak je balon veliký, nikdy jsme ho takhle zblízka neviděli, takže jsme si užívali dárek od samého počátku. Nejdříve jsme si mysleli, že balon je řiditelný. Trošku jsme znejistěli, když „řidič balonu“, který letí s vámi, sdělil, že balon se řídit nedá. Kam fouká vítr, tam balon pluje. Může ho směřovat jen nahoru a dolu, ale směr neovlivní. Ale neodradilo nás to. Ostatně, majitelé balonu dbají především na vaši bezpečnost. Pokud by nastaly nepříznivé podmínky pro vzlet a let, akce se ruší a domluví s vámi další náhradní termín. My jsme čekali rok, abychom mohli vzlétnout.
let balonem

A když dojde k naplnění balonu, nezbývá, než nastoupit a po nabrání optimální výšky se už jen nechat unášet větrem. Měli jsme krásné počasí s mírným větříkem a nádherným výhledem. Nejdříve mi prolétla hlavou myšlenka, co budeme celou hodinu „nahoře“ dělat? Ale nebojte se, ta hodina uteče jak voda, až se vám ani nebude chtít končit. Je to nádherný pocit v tichosti plout časem. Doporučujeme z celého srdce! Při letu nepotřebujete nic zvláštního, jen nezapomeňte sebou mobil či fotoaparát, ať můžete fotit. A udělejte si třeba i selfíčko, my bohužel zapomněli. Tak jsme byli unešení letem, že jsme si ho ani neudělali, ale nevadí.

Máme ho uschované v srdci.

post

Jak perfektně umýt vnitřní stranu čelního skla?

Mnoho řidičů zcela zanedbává čistotu svého vozu ať už zvenku nebo zevnitř. Nicméně i ti, kteří péči o vozidlo nezanedbávají, často zapomínají na vnitřní stranu čelního skla. Přitom to se snadno ušpiní i zevnitř. Nejedná se však o nečistoty, kterých byste si hned všimli. Na okně totiž postupem času ulpívá mastnota, prach a třeba i kouř z cigaret.
Znečištění se projevuje sníženou viditelností zejména v noci, kdy se nám rozpíjejí okolní světla. Rozpitá světla zhoršují odhad vzdálenosti a oslňují řidiče, což může vést k nebezpečným situacím. K vyčištění čelního okna přitom stačí projít tři snadné kroky.

Umývání vnitřní strany čelního okna znepříjemňuje špatná dostupnost zejména spodní části, kde je málo místa mezi sklem a přístrojovou deskou. Navíc mastnota zanechává neustále šmouhy a znemožňuje vyleštění. A odkud se vlastně mastnota bere? Plasty použité při výrobě přístrojové desky uvolňují těkavé látky. K uvolňování dochází hlavně v létě, když se plasty rozpálí od sluníčka. Viníkem jsou i spreje na „oživení“ interiéru, které obsahují různé oleje, a protože se udrží pouze na povrchu plastu, snadno se odpařují a ulpívají na okně. Na závěr se hodí zmínit i cigarety. Nejenže jsou škodlivé pro lidi, ale i pro čelní sklo, na které látky obsažené v kouři snadno přilnou.
výhled z jedoucího auta
Příprava
Pro snazší čištění vnitřní strany skla je dobré jej umýt i zvnějšku, abychom následně lépe viděli šmouhy.
1.       Suché setření
První krok spočívá v setření nasucho. Nejlépe se k danému účelu hodí utěrka z mikrovláken. Pochopitelně musí být čistá a neměla by předtím být použita na nic jiného.
2.       Odmaštění
Alkohol za volant sice nepatří, ale jako odmašťovač se hodí skvěle. Samozřejmě použijte technický líh, kterým pomocí krouživých pohybů smyjete většinu nečistot, a hlavně se zbavíte šmouh.
3.       Finální vyleštění
Posledním krokem je vyleštění pomocí čisté hadry z mikrovláken a klasického čističe určeného na umývání oken. Nejprve použijte krouživé pohyby, protože těmi setřete většinu zbylých nečistot, a celou proceduru zakončete svislými tahy shora dolů, aby se světlo nelámalo všemi směry a neoslňovalo. Pokud by vám utěrka vypadla z ruky, byť jen na přístrojovku, vyměňte ji za čistou, protože byste veškerou špínu a mastnotu z plastů vtírali zpátky.
špinavé čelní sklo
Tip na závěr
Pokud se nemůžete dostat do úzkého prostoru oknem a přístrojovou deskou, klekněte si na sedadlo zády po směru jízdy a nataženou rukou se lépe dostanete kam potřebujete.

post

Za volant se zbytkem v žilách?

Usedáte do automobilu a řídíte brzy ráno po večírku s alkoholem? Nebo pár hodin po tom, co jste si dali pivko po obědě? Raději si to ještě rozmyslete! Je možné, že vám v krvi koluje zbytkový alkohol!

 nabouraný automobil

Každá jízda automobilem přináší určité riziko. Riziko, že se vlastní či cizí vinou staneme účastníky nějaké dopravní nehody. Proč ještě zbytečně zvyšovat možnost, že nás potká nepříjemná nebo dokonce tragická událost? Musíme být prostě fit! Při jakékoli pochybnosti jízdu odložíme nebo necháme řídit jiného řidiče.

 

Pro naše tělo je alkohol látkou cizorodou. Jak jeho přítomnost organismus zjistí, začne se ho zbavovat. Jenže ono to odbourávání alkoholu není jednoduchý proces a vyžaduje nějakou dobu. A protože jsme každý trochu jiný, liší se samozřejmě i délka této doby. Je to zkrátka záležitost značně individuální. Alkoholu se zbavujeme pomocí moči, ale i pocením a při dýchání. Velkou roli hraje při odbourávání této látky naše hmotnost a výška. Ale i naše pohlaví. Dámy jsou při tomto procesu v nevýhodě. Ženské tělo potřebuje více času. Jedním z důvodů je také to, že průměrná žena má menší váhu než průměrný muž. Tak třeba muž, který váží 85 kilogramů „spálí“ jedno desetistupňové pivo za cca dvě hodiny a patnáct minut. Žena vážící 60 kilogramů na to potřebuje cca čtyři hodiny. A v případě, že si dají dvanáctku, je to u muže asi tři hodiny, u ženy potom asi čtyři a půl hodiny!  Je to trochu nespravedlivé, ale podle zjištění odborníků je to tak. Takže s alkoholem opatrně milé dámy!

 žena a lahve s alkoholem

Ne všichni jsme abstinenti a alespoň občas si nějaký ten alkohol dopřejeme. Ale pokud jsme řidiči, měli bychom akce, kde se pije alkohol, plánovat. Mít vždy v záloze jiný způsob, jak dopravu vyřešit, pokud si budeme chtít sklenku něčeho ostřejšího v klidu vypít. K odjezdu z večírku se dá použít taxík, ráno do práce autobus nebo vlak. Pokud ale víme, že ráno řídit musíme, je nejlepším řešením večer alkohol nepít. Alkoholtestr se dnes dá běžně koupit a pro kontrolu využívat. Po noci strávené popíjením by ale pravděpodobně nějakou tu „hladinku“ alkoholu ukázal!